ENCZ
logo
presentation image

Osobní příběhy

Návštěva u paní Miriam (2012)

Návštěva u paní Miriam (2012)

Všechny patřily členům jedné rodiny, v čele byl domek zakladatelky rodu. Kolem domků běhaly děti všeho věku, domácí zvířata všeho druhu, na malých záhoncích rostly banány a různá zelenina. Všude bylo uklizeno, z hliněné podlahy by se dalo jíst. Paní Miriam, které je jistě víc než 80 let, je hrdou chovatelkou šlechtěných koz.  S chovem začala teprve nedávno. Ve svém vysokém věku se chtěla naučit něco nového a získané poznatky ihned aplikovala v praxi. Její úsilí přináší výsledky ve formě velmi slušného příjmu, který má z prodeje kůzlat a mléka. „Mohu posílat svoje vnoučata do školy a nemusím nikoho prosit, aby mi dal peníze na školné“, pochvaluje si energická paní. Nejen, že se chce sama učit, ale získané poznatky předává dál.

My jsme k ní přišli právě proto, abychom školili o chovu koz její přátele. Při té příležitosti jsme jim chtěli předvést solární vařič. Ten ihned budil pozornost všech přítomných. Smontování je jednoduché, stejně tak jako vysvětlení použití. A může se vařit. Všichni si pochvalovali, jak rychle je čaj připravený. Povzbuzovali jsme je, aby nám kladli otázky, přinášeli návrhy.  Někdo poznamenal: „I kdyby to převařilo jen vodu, velmi snížíme výskyt tyfu ve vesnici“. Jiný muž si pochvaloval: „Až si koupím tento vařič, bude mi už stačit jen jedna žena, protože vaření dá mnohem méně práce“ Jedna asi sedmdesátiletá žena poznamenala: „Nechápu, jak to může vařit, nevidím nikde oheň.“ „Používáte mobilní telefon?“ odpověděla jsem otázkou. “Samozřejmě, stejně jako všichni. „Také nechápu, jak funguje mobilní telefon, ale přesto ho používám.“ Nastalo všeobecné veselí a my jsme mohli jít školit skupinu farmářů. Když jsme skončili, babičky nám nabídly oběd, který úplně přirozeně uvařily na solárním vařiči. Tento vařič si chtěli koupit úplně všichni. Díky tomu, že jsou to aktivní lidé, kteří hledají, jak se uživit svou prací, je to pro ně reálné.